Bez výstružníků nevyrobíte přesný otvor

Máte doma elektrickou vrtačku? Pravděpodobně na tuto otázku odpovíte kladně, protože ačkoli jde o ryze strojírenský výrobek, vrtačky patří do běžné výbavy domácností a jsou zde mnohdy přímo nutností. Bez vrtačky nepřipevníte na zeď konzoli ani poličku a zhotovujete-li jednoduché výrobky ze dřeva, k jejich montáži bývá nutné vrtání otvorů pro vruty či šrouby.

S vrtačkou se seznamují již děti školou povinné a učí se základnímu kontaktu s těmito nástroji v domácnostech i ve školních dílnách. Vyvrtané otvory ovšem nejsou dostatečně přesné pro některé pohyblivé soustrojí a hodí se jen pro některé montážní spoje.

Vyhrubování a vystružování

Chcete-li zhotovit velmi přesný kruhový otvor v kovovém obrobku, vrták vám na to stačit nebude. Je to dáno přímo jeho konstrukcí a geometrií. Dva protilehlé břity vrtáku nikdy nedocílí toho, aby procházely vrtaným otvorem s minimální excentricitou a vůlí, vzniká tu poměrně značná nepřesnost a vyvrtaný otvor je pak možné využít maximálně pro situace, kdy je mezi otvorem a spojovacím komponentem velká vůle. Typickým příkladem tohoto řešení je vyvrtaný otvor pro šrouby s maticí.

Otvory pro kontakt dvou či více pohyblivých součástek, kde je základním předpokladem minimální tření a zároveň přesný chod mechanismu, se musí vyrobit jinak. Nejprve se vrtákem předvrtají a následně se podrobí vyhrubování a případně vystružování. Slouží k tomu například kuželový výstružník I-nástroje.

Nástroje pro vyhrubování a vystružování se z konstrukčního hlediska od vrtáků významně liší, a to zejména počtem řezných břitů. Čím více břitů se po obvodu nástroje nachází, tím přesnější kontakt s obráběným materiálem a zároveň hladší povrch otvoru. Takto lze docílit i těch nejpřesnějších otvorů pro velmi namáhané pohyblivé části strojů, jako jsou například klikové hřídele spalovacích motorů.